Zadáno pro zrzavý
Nevím, jak vám, ale mě připadají zrzky krásné. To samé si v roce 2005 musel myslet i malíř Bart Rouwenhorst, který hledal zrzky na svůj obraz. Chtěl jich patnáct a tak si podal inzerát do místních novin. Přihlásilo se jich ale více než sto. Bylo mu líto jich většinu odmítnout a tak pro ně zorganizoval v holandském městečku Asten setkání. V září téhož roku jich dorazilo přes stopadesát. Rouwenhorst pojal toto setkání jako umělecký den a společně s dalšími fotografy zrzky fotografoval, mimo jiné i z vysokého jeřábu. Tyto snímky z výšky se později staly tradicí i značkou festivalu.
Společná první akce zaujala jak zrzavé, tak i další fotografy a umělce a postupně získala na oblibě. A nebyli by to Holanďani, aby z něčeho malého nevytvořili opět světové NEJ. Z původně jednorázového setkání se v průběhu let stala mezinárodní událost. Loňského, již devátého ročníku, se v Bredě zúčastnilo přes 30.000 návštěvníků z 80 zemí světa, z toho 5.000 zrzavých. Jeden z počinů festivalu se rovněž zapsal do Guinessovy knihy rekordů a to největším množstvím zrzavých shromážděných na jednom místě. Na společnou fotografii se jich vešlo 1672.
Kromě focení se na festivalu můžete zúčastnit různých přednášek a workshopů, projížďky lodí, či je tak pochodu městem a pikniku v parku. Ubytovat se můžete ve speciálním kempu pro zrzavé. Ze Skotska, kde žije v Evropě nejvíc zrzavých a to 13%, vypravují na víkend speciální zrzavou leteckou linku.
Každý ročník se tématicky a barevně liší. Nejčastěji se opakuje barva bílá, ale úspěšné byly i modré, zelené a černé ročníky. Pro ročník letošní, konající se o víkendu od 5. do 7.září, byla zvolena barva fialová a jako téma Říše divů (Wonderland). Pokud jste zrzaví (i pokud nejste), nevadí vám davy a máte chuť se veselit s tisíci dalších zrzků, vypravte se do Bredy. Na festival se neplatí žádné vstupné a je dobré se předem zaregistrovat na oficiální festivalové stránce, kterou najdete níže.
http://www.redheaddays.nl/en/
A pár zajímavostí nakonec.
Věděli jste, že?
Největší procento přírodních zrzavců žije ve Skotsku (13%), následuje Irsko s 10% a Nizozemí s 2%. Celkově je na světě 1 procento lidí se zrzavými vlasy.
Zrzavci vlastně vymírají? Podle odborníků na genetiku už tu za sto let žádní nebudou.
Zrzavé vlasy nešednou. Nejprve zesvětlají do pískova a posléze rovnou zbělají.
Staří Římané si velice cenili zrzavých otroků a prodávali je za vyšší ceny.
Španělská inkvizice považovala zrzavé vlasy za ďáblovo znamení a zrzavé lidi upalovala.
Na Korsice si lidé při setkání se zrzavcem odplivnou, kdežto v Dánsku je pocta, narodí-li se rodině zrzavé dítě.
V Polsku prý věří, že když potkáte tři zrzavce v jednom dni, budete mít štěstí a vyhrajete v loterii.
Poznámka nakonec. Já na festivalu fotila hlavně mého zrzavého muže a proto jsem si fotografie půjčila z wikipedie a z blogu mého kamaráda. Zajímavosti o zrzavých jsou z webových stránek festivalu.
Eva Zwemmer Tauerová
Medvědi nevědí
Na medvěda s baterkou aneb medvědi vědí, že turisti nemaj zbraně. A také o tom, že strach má velké nejen oči, ale i uši.
Eva Zwemmer Tauerová
Majoránka a rum
Zapomeňte na New York, Sydney, Paříž nebo Londýn! Kde jste doma vám dojde na místě mnohem zajímavějším. A to v Lidlu v Lovosicích.
Eva Zwemmer Tauerová
Barevná škola
Prázdniny. Magické to slovo! U nás začínají dnes, tady v Nizozemí si ještě týden počkáme. Inu, jiná země, jiný mrav. Jiná země, jiná škola. Máte chuť podívat se na nizozemské gymnázium? Pojdťe se mnou na malou návštěvu.
Eva Zwemmer Tauerová
Multikulti polévka
Občas se po cestě z fitka domů stavuji tady u nás v haagském ghettu v takovém kebab-shoarma bufetu. Chodník a výlohu mají sice podělanou od holubů a ani vevnitř to není nic moc, ale maso dělají výborné.
Eva Zwemmer Tauerová
Japonská zahrada Clingendael
Barevně voňavé, květinové povídání o tom, jak holandská hraběnka asijskou perlu v anglickém parku ukryla.
Eva Zwemmer Tauerová
Kam s ní? S tou pornografií..
„To je tvoje?“ uhodím na svou drahou polovičku. „Hezkej zadek, ukaž!“ zavtipkuje a nedbale prolistuje prvních pár stránek. „Ale prosím tě, co bych já s tím dělal? A ještě v takovým blbým jazyce!“
Eva Zwemmer Tauerová
Jak rozdat milión
aneb návod pro ty, kdo si v lednu chtějí udělat radost zdarma a utrhnout si alespoň kousek z celého miliónu.
Eva Zwemmer Tauerová
Vlieland – ostrov vodou obklopený neobklopený
Pokud jste si mysleli, že ostrov je kus pevniny obklopený vodou, tak jste se částečně mýlili. V Nizozemí mají ostrovy, na které dojdete suchou (nebo spíše navlhčenou) nohou. Pokud jste rychlí, zdatní a máte kuráž.
Eva Zwemmer Tauerová
Óda na chleba a rýži
slovem o pšence, obrazem o rýži a také o tom, že je někdy dobré se na dovolené ztratit. Pak totiž zjistíte, že opravdu není pole jako pole a u těch rýžových to platí dvojnásob.
Eva Zwemmer Tauerová
Není pole jako pole
Ačkoliv pocházím z kraje nazývaného zahradou Čech a navíc téměř z vesnice (místní prominou), musím přiznat, ze polní práce mi nikdy moc nevoněly. Chmelovou brigádu jsem vyloženě protrpěla a to i přesto, že mě na ní balil školní playboy s vizáží tehdy ještě žádaného Arnolda Schwarzeneggera. Na okurkové brigádě mě nebalil nikdo a byl to opruz ještě větší, stejně jako každoroční pomoc místním zemědělcům, kterým z valníků vypadalo víc cukrovky než zdrávo a my, nadějní socialističtí středoškoláci jsme to s ohnutými hřbety měli spasit.
Eva Zwemmer Tauerová
Jihad a sociální sítě
Jihad je trochu jiný než většina mých studentů. Není to jen jeho netradičním původem a jménem, které mu bulharsko-turečtí rodiče dali v jejich dobré víře víceméně za trest. Jménu se jeho spolužáci po nějaké době už jen zašklebí, stejně jako jeho vtípkům, že dneska přišel pozdě, jelikož v metru byla bomba.
Eva Zwemmer Tauerová
Stabilní euro? Samozřejmě! Z betonu!
Jak zhmotnit měnu aneb kde si šlápnout třeba na stovku.
Eva Zwemmer Tauerová
Krabí karneval aneb Balada z hadrů
Zapomeňte na masky a okázalost. Vysypte staré kufry, prošmejděte zaprášené půdy, zalovte ve skříních babičkám a hlavně - obraťte naruby kbelíky na podlahu. Hadry z nich si přišpendlete na záda, kyblík si nasaďte na hlavu a jste připraveni na událost roku. Tedy alespoň v holandském Bergen op Zoom.
Eva Zwemmer Tauerová
Polib mě a pošli mě
Líbat se dá kde co. Můžete zlíbat svůj protějšek. Můžete políbit kolegyni ruku. Babičce tvář. Miminku prdelku. Kočce čumák. Politikovi knír. Ale líbat dopisy? I to se dá. V Holandsku budou letos olíbávat obálky. Proč? Protože bude Valentýn a protože to nic nestojí.
Eva Zwemmer Tauerová
„A ten Komenský je něco jako Lenin?“
Zeptal se mě žáček holandské 3B na školním výletě do Naardenu, když jsem se třídě již po několikáté snažila vysvětlit, proč by si při návštěvě mauzolea měli sundat čepici.
Eva Zwemmer Tauerová
Svoboda a jeho bratři
Bylo nebylo (ale vlastně opravdu bylo) dvacet bratrů. Poté jich zbylo jen pět. Nyní je jich sedm.
Eva Zwemmer Tauerová
Jak jsme na Bali pláž hledali - a našli školu.
„Stejně budeš jednou učitelka“, škádlíval mě tatínek při nedělních obědech. „ Jsi celá bába“. Jídávali jsme ve svátečním pokoji pod obrazem jeho maminky v dětských letech. S pusou plnou jablečného kompotu jsem přemýšlela, jestli po té holčičce s růžovou mašlí zdědím nejen kulatý obličej a modré oči, ale i profesi. Učitelkou ale byla i má druhá, hnědooká babička a tak jsem rodinnému „prokletí“ neunikla.
Eva Zwemmer Tauerová
Malý a šikovný – byl jednou jeden mostek
I když jsem poměrně velká a humpolácká, mám ráda malé a šikovné věci. Nosím například malý kapesní nožík. Dostala jsem ho od tatínka s tím, že každý správný chlap by měl jeden mít. Tatínek říkával, že se mi bude hodit. Měl pravdu. Malá a šikovná vývrtka na víno je kompaktní a vždy při ruce.
Eva Zwemmer Tauerová
Den s 16. obrněnou – Plzeň 2014
„Honzíku, vstávej, máš hlídku!“ Jsou čtyři hodiny ráno a já jsem ráda, že netřepou mnou a nemusím ven do mrazu. Brácha vklouzne do bot, nasadí si helmu a než rozhrne dvojité dveře vojenského stanu, přiloží do kamen. Je 4. května 2014 a předměstí Plzně hlásí 0 stupňů. V roce 1945 prý taková zima nebyla. Pootevřenými dveřmi se dovnitř vloudí silná vůně benzínu a vyjetého oleje. Je všudypřítomná a pro military nadšence návyková. Jsem tu hostem krátce a tak jí ještě vnímám. Než se smísí s kouřem z polních kamínek a mne se opět zmocní spánek, zahlédnu zavírajícími se plachtovými dveřmi děla a kulomety.
Eva Zwemmer Tauerová
Gili Trawangan - ostrov, na kterém se lítá
Člunem tam a zpátky jen ráno a večer. Žádná auta, pouze koňmo tažené povozy. Kosmopolitní cestovatelská směsice ze všech koutů světa. Bílé pláže a zelené eukalypty. Horké dny a chladivé noci. Potápění se žraloky. Noční tanec s ohněm. Večeře na pláži. Koktejly a magické houbičky. To je indonéský párty ostrov Gili Trawangan.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 36
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1623x