Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chrochtání těžké není. Těžší je rozdat si to v kuchyni.

18. 04. 2014 8:13:22
Chcete vědět, jak v Holandsku poznají německého špióna? A nebo jakou má Holanďan žízeň? Co je těžší vyslovit - kanál nebo cibule? A co Holanďané dělají, když tahají staré krávy ze škarpy? Pojďte si udělat menší vážnou-nevážnou procházku holandštinou.

Osmdesát osm nádherných kanálů

 „Teto, štrejda chrochtá“, smála se moje malinká neteř, když poprvé slyšela mého muže telefonovat. Nic ve zlém, ale holandština nám opravdu může znít nelibě. Navíc bývá neprávem zaškatulkovaná jako jazyk nepopulární a obtížný. Za její nelibozvučnost může několik hlásek, které bychom nadneseně mohli rozdělit do následných zvukových kategorií: chrochtavé, dávící a hrčící.

I když se chrčivé hlásky vyskytují i v jiných jazycích, v holandštině hraje chrochtavé „G“ prim. Naučit se správně „chrochtat“ není tak těžké. Představte si, že předvádíte dítěti, jak dělá prasátko. Naše české prasátko tedy (prasátka cizojazyčná chrochtají jinak). U obligátního „chro, chro“ pak zplna hrdla popotáhněte. A máte to. Následně si řekněte „gracht“ (chracht), hodně u toho zachrčte a umíte první holandské slovo. Kanál. Ten vodní, co je jich tu spousta a jsou fakt hezký. Holanďané svou národní zvukovou i vodní specialitu rádi prezentují pořekadlem „Achtentachtig prachtige grachten“ (osmdesát osm nádherných kanálů). V jejich podání to cizince zaručeně rozesměje. A jak správně vyslovit další národní hrdosti? Van Gogh je prostě „fan choch“, zrovna tak jako Gullit je „chulit“ a Haag je „hách“.  Pak už jen záleží, z které části Holandska mluvčí pochází. Čím více na jih, tím měkčí a méně chrčivé se G stává.

Pro nás Slovany je o hodně těžší naučit se vyslovit U. Našpulte pusu jako na naše u, ale řekněte přitom tvrdé y. Tímto trochu dávícím U si Holanďané vykají. Naštěstí je tu vykání považováno za zastaralé, většina národa si vesele tyká a tak se tomuto zvuku dá zdařile vyhnout. Nevyhnete se však jeho dvojhláskové EU a trojhláskové EEU kombinaci. Vyslovit je zkuste jako výše popsané U, jen tam kromě tvrdého Y napasujte ještě krátké a nebo dlouhé E. Naučit se tyto lahůdky rozlišit v mluvené řeči trvá léta a natrénovát jejich výslovnost snad ještě déle. S trochou nadsázky se dát říct, že praktická realizace holandské slovní hříšky “neuken in de keuken” (rozdat si to v kuchyni) se může jevit snazší než její výslovnost. Ale není. Velká okna bez závěsů a miniaturní holandské kuchyně vám to nedovolí :-).

I další jazykovou specialitu se můžete naučit v kuchyni. Pokud se u krájení cibule říznete a vykřiknete „au“ s hodně otevřenou pusou, umíte další holandské slovo. Ui (vysloveno jako au, ale opět s troškou tvrdého Y) znamená cibule. U přípravy cibulové polévky (uiensoep) si tedy nejen pobrečíte, ale i potrpíte snahou vyslovit to správně.

Do seznamu zvláštních zvuků bychom mohli zařadit i hrčivé holandské ‘R’, vystupující někde zezadu od mandlí a rolující se přes jazyk. V češtině jasná vada řeči, v holandštině normálka. Hodně hrčivé R je ale výhodou pro těch pár holandských nadšenců, kteří se začnou učit česky. Umožní jim to naučit se i v dospělém věku naše Ř, což je tedy výkon.

 

Řekni „Scheveningen“

Holandština nezapře své germánské kořeny. S němčinou jsou sestry a poznáte to hned, jak otevřete holandské noviny. Jako sestry se i škádlívají. Holanďan vám v žertu poví, že Němci jim sice okupují pláže a hrabou jim v nich díry, ale němčině v pohodě rozumí. Němci si budou naopak stěžovat, že jim Holanďani pomalými přívesy a maringotkami zacpávají dálnice, holandštině ale i navzdory očividné podobnosti nerozumí. Některé holandské hlásky jsou pro Němce nevyslovitelné. Slovo „Scheveningen“, což je název části Haagu s asi nejznámější holandskou pláží, bylo za druhé světové války používáno hnutím odporu k rozpoznání infiltrovaných Němců. Pro Němce je totiž téměř nemožně vyslovit SCH ne jako „š“, ale po holandsku jako „sch“.

Jako třetí má u rodinného západogermánského stolu místo angličtina. Holandština je jí plná. Holanďané v pohodě fotbalují, basketbalují, internetují, gejmují či whatsappují a nikdo se nečílí, že jim anglicismy przní jazyk. Často si ho navíc ještě okoření francouzštinou a tak se díky vlastnímu, trochu namixovanému jazyku v pohodě dorozumí s půlkou Evropy. Teď už i víc než s půlkou. Protože pozor, vážení holandští rodičové, s nejnovější přistěhovaleckou vlnou se nám ve škole rozmohl takový nešvar. Děti nám začaly používat sprostá slovíčka. Polská sprostá slovíčka. Obzvláště pak slovíčko "kurva". A ano, paní Al-Chaidová, používá ho i váš Mohammed.

Tak si do holandštiny našly cestu i polonismy.

 

Nalej čisté kávy, pokrytče.

Holandština je  bohatá na osobitá přísloví a pořekadla, přirovnání a hravé slovní variace. Krásu jazyka a pravdivost rčení „kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“ objevíte asi až tehdy, kdy se vám tyto jemné jazykové nuance stanou srozumitelnými. Některé si osvojíte přirozeně, jiné přijmete až později. Stejně jako Čech je Holanďan zdravý jako ryba, volný jako pták či drzý jako opice. Hlad a žízen má ovšem jako kůň. Holanďan nekupuje v pytli zajíce, ale kočku. Nemá kocovinu, ale kocoura. Nedělá z komára velblouda, ale slona. V Holandsku není ticho po pěšině, ale po celé zemi. Holanďan nemá něčeho plné zuby, ale břicho. Pokud se bojí, má stažené srdce a ne zadek. Nenalévá čistého vína, ale čisté kávy. Je mu bližší košile než sukně. Srdce mu klesá až do bot, tedy o dost níže než jen do kalhot. Není v něčem až po uši, ale jenom po rty. Nemá to v paži, ale v boku. A není mu to fuk, ale je mu to mokrý hrnec.

S holandštinou si díky jejím výstižným a vtipným jazykovým hříčkám můžete pohrát podobně jako s naší mateřštinou. Některá přirovnání si odvodíte hravě, jiná se prostě musíte naučit. Posuďte sami. Můžeš na něm postavit dům – je na něho spolehnutí. Má široká záda – hodně toho snese. Je vyřezaný z dobrého dřeva – opravdu se na to hodí. Propadl košíkem – přislo se na to a dopadli ho. Jen to nenech zarůst trávou – vyřeš to hned. Postavit si hůl za dveře – někomu pohrozit či ho pobídnout. Orat kameny – dělat něco těžkého až nemožného. Štěkat na měsíc – dělat něco zbytečného. Tahat staré krávy z příkopu či ze stodoly – vytahovat na světlo staré a zapomenuté problémy. Bavit se o kravičkách a telátkách – probírat nesmysly. Umýt prasátko – pomoci s nějakou domácí prací.

Hádám, že domácí práce jsou nepopulární ve všech jazycích. Kravičky, telátka a prasátka nás ale zatím plynule dovedly k další zastávce.

 

„Huisje, boompje, beestje“  - postav domeček, zasaď stromeček, zploď synečka

Zdrobněliny jsou v holandštině kapitola sama pro sebe. Tvoří se příponou  -je nebo -tje a mají své pevné místo nejen v mluvě dětské, ale i dospělácké. Nikdo na vás nebude koukat jako na infantila, pokud si objednáte ijsje (zmrzlinku), biertje (pivečko) či broodje (chce se mi napsat chlebíček, ale je to spíš něco jako sendvič, také krásné české slovo). Po této kombinaci budete pravděpodobně brzy potřebovat wc’tje (záchůdek). 

Snad i proto, že Holandsko je zemička maličká, nepřipadá dospělému Holanďanovi nikterak zvláštní naskočit do svého autíčka (autootje), dojet v něm na nějakou terásku (terrasje), dát si tam Plzničku (pilsje) a zbalit nějakou holčičku (meisje). S trochou štěstí si jí pak odveze do svého domečku (huisje), kde jí pustí nějaký filmeček (filmpje), naleje do ní další vínečko (wijntje) a bude jí šeptat zlatíčko (schatje).

Pokud mu i potom holčina nedá, nepošle ji „někam“ jako u nás. Sešle na ní rakovinu (krijg de kanker), tuberkulózu (tering), choleru (klere), tyfus či syfilis (překlad netřeba). Nadávky zvířecími jmény se tu nenosí. Kráva či slepice nikoho neurazí. Naopak rafinované přání ječného zrna (krijg  een strontoog) či cévní mozkové příhody (krijg de takke) jsou urážky veliké. 

 

Het was gezellig.

A jak zakončit naší procházku? Po holandsku. V základní konverzační výbavě žádného Holanďana nesmí chybět následná positiva: leuk (milý, hezký), heerlijk (příjemný, milý, dobrý) a lekker (dobrý, chutný, příjemný). Nade vše však ční král holandské konverzace, nesčetněkrát denně zmiňované slovo GEZELLIG. Gezellig, kombinace všeho milého, příjemného a dobrého, oříšek to téměř nepřeložitelný, vyjadřující snad všechnu holandskou libost světa. Lidé, události, atmosféra, pocity, domy, prázdniny, zážitky, dovolená i pracovní den, všechno je gezellig. I pokud to není.

A teď už mě, prosím, omluvte. Musím běžet, venku začaly pršet trubky, tak to chci stihnout do práce, než začnou padat celé potrubní sestavy. DAAG (ahoj), bylo to tu s váma GEZELLIG!! :-)

 

Autor: Eva Zwemmer Tauerová | pátek 18.4.2014 8:13 | karma článku: 24.47 | přečteno: 1892x

Další články blogera

Eva Zwemmer Tauerová

Barevná škola

Prázdniny. Magické to slovo! U nás začínají dnes, tady v Nizozemí si ještě týden počkáme. Inu, jiná země, jiný mrav. Jiná země, jiná škola. Máte chuť podívat se na nizozemské gymnázium? Pojdťe se mnou na malou návštěvu.

30.6.2017 v 11:41 | Karma článku: 16.58 | Přečteno: 1413 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Multikulti polévka

Občas se po cestě z fitka domů stavuji tady u nás v haagském ghettu v takovém kebab-shoarma bufetu. Chodník a výlohu mají sice podělanou od holubů a ani vevnitř to není nic moc, ale maso dělají výborné.

27.6.2017 v 9:33 | Karma článku: 36.04 | Přečteno: 7354 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Japonská zahrada Clingendael

Barevně voňavé, květinové povídání o tom, jak holandská hraběnka asijskou perlu v anglickém parku ukryla.

26.6.2017 v 21:33 | Karma článku: 18.85 | Přečteno: 570 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Kam s ní? S tou pornografií..

„To je tvoje?“ uhodím na svou drahou polovičku. „Hezkej zadek, ukaž!“ zavtipkuje a nedbale prolistuje prvních pár stránek. „Ale prosím tě, co bych já s tím dělal? A ještě v takovým blbým jazyce!“

12.2.2017 v 11:10 | Karma článku: 25.66 | Přečteno: 1720 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Ziegler

Chcete užít parádní dovolenou, Horní Planá s krásným okolím je ideální volbou

Mimořádně pestrá nabídka pro návštěvníky, kteří se tady rozhodně nemusí nudit. To je Horní Planá v letních měsících. Toto šumavské město navíc leží v relativní blízkosti dalších návštěvnických magnetů.

17.8.2017 v 7:08 | Karma článku: 7.57 | Přečteno: 238 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 201: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch

Ano, čtete správně název obce na ostrově Anglesey ve Walesu, známé jen pro své dlouhé jméno, což v překladu zní asi takto: Kostel Panny Marie v roklině bílých lísek poblíž prudkého víru a kostela sv Tysilia u červené jeskyně...

16.8.2017 v 20:48 | Karma článku: 5.59 | Přečteno: 164 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Korálový miniatlas (II). Pomec – císařský, nebo královský?

V úvodním díle (15/8/2017) tohoto nepravidelného cyklu o korálových rybách v Rudém moři jsme se zastavili u klipek. Řekli jsme si, že jeden a týž druh může mít (a také má) víc názvů. Dnes je na řadě pomec.

16.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 135 | Diskuse

Milan Zajíc

Cestou k mrakům .... výlet na Brandlscharte

V 4.45 mi zvoní budík, hbitě vstávám a začínám "balit" propriety na dnešní výlet. Dnes se vydávám na jeden z místních kopců Brandlscharte 2371 m.

15.8.2017 v 16:52 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 174 | Diskuse

Vladimír Hauk

Tajemství čínské kuchyně

Hlavně dávej pozor na to, co tam budeš jíst...aby ses z toho nepotento..., kdo ví co ti tam všechno strčí pod nos. V tropech buď zvlášť opatrný. Pozor na psy, krysy, brouky, hady a vůbec na všechnu tu havěť, co tam jedí.

15.8.2017 v 8:15 | Karma článku: 22.07 | Přečteno: 661 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 23.82 Průměrná čtenost 1402

Češka zatoulaná v Nizozemí. Toulám se ráda a hodně. Mám pár oblíbených míst doma i v Evropě. Táhne mě to i dál, ale jsem srab a bojím se v letadle. Zato ráda řídím. Po cestě ráda fotím, ráda se potkávám s místními lidmi a povídám si s nimi, ráda ochutnávám místní jídla, která se posléze snažím připravit doma a nutím své okolí, aby je se mnou zkoušelo. No, a s chutí dělám rovněž svojí práci, což je nikdy nekončící snaha přesvědčit děti ve škole, aby se ode mě naučily něco anglicky. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.