Krabí karneval aneb Balada z hadrů

Zapomeňte na masky a okázalost. Vysypte staré kufry, prošmejděte zaprášené půdy, zalovte ve skříních babičkám a hlavně - obraťte naruby kbelíky na podlahu. Hadry z nich si přišpendlete na záda, kyblík si nasaďte na hlavu a jste připraveni na událost roku. Tedy alespoň v holandském Bergen op Zoom.

„Půjdeme za Pata a Mata“, nadchli se moji dva čeští kamarádi poté, co nás náš společný známý „Bergeňák“ pozval na karneval. „Ty jsi dlouhej, já jsem kulatej, masky si uděláme lehce a navíc se to i hodí. Jim ukážeme, že víme, co je to karneval!“. Kluci se však radovali zbytečně.

„Blázníte? Vy chcete za něco jít?", zchladil je budoucí hostitel. "My ale v Bergen op Zoom na karneval v maskách nechodíme.“  

“Cože? Karneval bez masek? A co tam tedy děláte?“

„My Bergeňáci jsme Krabi. A slavíme to po našem!“

Co "po našem" obnáší, jsme zjistili to odpoledne, kdy jsme do Bergen op Zoom dorazili. Náš hostitel přitáhl z půdy zaprášený kufr plný starých hadrů a všemožně tvarovaných pokrývek hlavy. Připravených už měl několik starých kabátů, do kterých nás po našich počátečních protestech navlékl, dozdobil to starými záclonami a na záda nám připevnil opravdovský hadr na podlahu. "Tak, a ted můžeme vyrazit," zálibně nás pochválil, popadl trubku a my, připadajíc se jako strašáci do zelí, jsme vyrazili na slibované veselí. Náš počáteční stud nás opustil ve chvíli, kdy jsme v centru tohoto krásného brabantského městečka zjistili, ze strašáci do zelí tu nejsme jenom my. Strašáků, a to velice povedených, tam byl celý dav. Úplná balada z hadrů.

Bergen op Zoom se po dobu karnevalu mění na Krabbegat, jak ho místní při této příležitostí nazývají. Jsou Krabi a jsou na to hrdí. Kdysi si prý místní rybáři lovem krabů přivydělávali, tak proto krabí městečko. Ne nějaké Perličky, jako jsou obyvatelé přilehlého a tím i konkurenčního Roosendalu. Oni jsou prostě Krabi, ne žádní ptáci. Krabí symbol najdete v tu dobu na každém domě, v každém okně, ve výkladních skříních i na samotných maskách.

K pochopení holandského karnevalu je třeba zajít daleko do historie. Nizozemí se po staletí neformálně dělilo na dvě části. Horní, o trochu větší půlka, ta nad třemi řekami (jak to sami Nizozemci nazývají) byla a je protestantská, spodní jižní část pod řekami Nederrijn, Lek a Waal, byla a je katolická. Katolíci a protestanti se do poměrně nedávné doby upřímně nesnášeli. Nevraživost, která se ještě v šedesátých letech projevovala házením kamenů do oken katolíků (v protestantských ulicích) a vytloukáním oken protestantů (ve čtvrtích katolických) byla jen slabým odvarem nenávisti, kterou k sobě obě skupiny pociťovaly ve stoletích předešlých.

Oslavy karnevalu, který se jako původně katolický svátek slavil v Nizozemí už od středověké nepaměti, byly v pozdějších časech protestantské reformace potlačovány a na dlouhou dobu i úplně zakázány. Katolické provincie nizozemského jihu a jejich na zdejší poměry veselí obyvatelé se s touto formou náboženského útlaku nikdy nesmířili. Snad i proto si jimi, na protest střídmým protestantům slavený karneval, zachoval svou masovost, důležitost a tradici i do dnešní doby.

Jih Nizozemí karnevalem prostě žije. Lidé si zde berou i několikatýdenní dovolenou, jen aby se na oslavách mohli podílet. Karneval zde neznamená jen jeden den jakéhosi masopustního veselí v maskách. Je to je dlouhý a veselý svátek, který se připravuje několik měsíců, tak jak velí tradice. V jižních provinciích Limburg, Severní Brabantsko a Zeeland začíná karnevalová sezóna již na svátek svatého Martina, 11. listopadu a to přesně v 11 hodin a 11 minut. Místní rádi tvrdí, že samé jedenáctky jsou číslem bláznů a jejich bláznivému karnevalu tak do začátku přinesou štěstí. Téměř na celém jihu proběhne v tu dobu nějaká oslava spojená s oznámením motta karnevalu, které se každý rok mění a které se také v každé vesnici i městečku liší, stejně jako styl oslav. V ten den také poprvé zasedne Rada jedenácti, což je výbor jedenácti občanů města, kteří budou oslavy koordinovat a řídít. No a samozřejmě se ten den narazí první soudek piva, protože karneval znamená veselí a čím delší karneval, tím delší veselí.

V následujících měsících se Rada jedenácti pravidelně schází na veřejných zasedáních, při kterých si spolu s ostatními obyvateli města rozhodnou, jak se město ozdobí, kolik alegorických vozů pojede v oslavném průvodu a jak nazdobených, kolik se zúčastní kapel, kdo sepíše a vytiskne karnevalové noviny v místním dialektu, kolik budou ten rok stát karnevelové peníze, speciálně tištěné pro tutu příležitost a samozřejmě, kolik ten rok bude stát pivo a kde se bude prodávat. Rovněž si zvolí Prince karnevalu, který pak po vyvrcholení příprav se svými pomocníky v prvním průvodu sezóny slavnostně vstoupí do města, kde mu bude starostou předán klíč od městkých bran. Tím je karneval prohlášen za zahájený.

Datum karnevalu je stanovený předem a to v závislosti na Velikonocích. Samotný karneval začíná v neděli přesně sedm týdnů před Velikonoční nedělí a končí v úterý před popeleční středou. Karnevalové veselí má předcházet čtyřiceti dnům předvelikonočního půstu. I když je jih pod řekami jednotný v tom, že slaví karneval, jeho oslavy mají mnoho podob. Mezi jednotlivými provinciemi, mezi kraji ba i mezi sousedícími městěčky panuje velká rivalita. Každá obec je přesvědčená, že jejich karneval je ten nejlepší, jejich muzika nejzvučnější, jejich tradice nejpevnější a jejich masky/nemasky nejpovedenější.