Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„A ten Komenský je něco jako Lenin?“

5. 02. 2015 22:15:41
Zeptal se mě žáček holandské 3B na školním výletě do Naardenu, když jsem se třídě již po několikáté snažila vysvětlit, proč by si při návštěvě mauzolea měli sundat čepici.

Třídnímu šprýmaři se tentokrát nikdo nesmál. Poměrně zcestovalý drzoun si správně dosadil Lenina do rovnice s mauzoleem, které rok předtím navštívil se svojí před lety do Nizozemska imigrovanou babičkou. Jelikož však jméno Lenin zdejším patnáctiletým dětem nic neříká, očekávaný aplaus nepřišel.

Stejně tak jim nic neřekne ani jméno Komenský a proto jsem si před pár lety prosadila výlet do Naardenu jako jednodenní exkurzi pro mojí třídu. I když zde v Nizozemí učím angličtinu a studentům bych měla spíše vyprávět, proč se po londýnském Toweru prochází sedm havranů, stejně mi to nedá a občas „propašuji“ do výuky a třídnických hodin i našich Sedmero krkavců. Prostě trochu české osvěty.

O Česku toho vědí holandské děti poměrně málo. Některé z nich byly či stále ještě jezdí na dovolené do Čech a ti mi dojemně zkomoleně předříkávají jména českých obcí, které kdy s rodiči navštívili. Nevědomky znají také Krtečka, jako malí na něho stejně jako naše děti koukaly v televizi, ale to, že ta roztomilá potvůrka je z Čech, nevědí. Poměrně populární je tu také česko-slovenský animovaný seriál „A je to“, běží zde pod názvem „Soused a soused“. Tím ale česká televizní osvěta pro děti končí.

Kde končí televize a kam nedosáhne internet, nastupuje škola. Ačkoliv to byl právě Jan Ámos Komenský, který se kdysi hrozně dávno, podle mých studentů ještě předtím, než byly vůbec vynalezeny mobilní telefony, snažil prosadit, aby škola byla pro děti hrou, zdá se, že spoustu   z nich škola i navzdory našemu učitelskému snažení prostě nebaví. Zato my, učitelé, si evidentně hrajeme rádi a dětem zpestřujeme dlouhé a nudné školní dny mimo jiné i vzdělávacími školními výlety. Třeba za Komenským do Naardenu.

17.jpg

Comenius do Naardenu láká kromě školních výprav hlavně vzdělanější Holanďany se zájmem o historii a sentimentálně naladěné české emigranty či jejich potomky. Je příjemné procházet se kouskem Holandska, kde můžete číst jména ulic v češtině, následovat české turistické značení či zakopávat o prázdné plechovky od Gambrinusu jako důkaz toho, že si sem Češi i nadále najdou cestu.

4.jpgI když exulant Komenský působil na sklonku svého života převážně v Amsterdamu, kde 15. října 1670 i zemřel, pohřben byl o několik dní později v nedalekém Naardenu. Pocházel odtud pastor spřízněný s rodinou De Geer, která Komenského v Nizozemí podporovala. Místo osvícencova posledního odpočinku posléze upadlo v zapomnění a znovuobjeveno bylo až v 19. století. Důkladněji prozkoumáno bylo v roce 1929 a v roce 1933 pak Valonskou kapli, kde se hrob Komenského nachází, darovala nizozemká vláda Československu. Kaple byla obnovena, vyzdobena jako mauzoleum a slavnostně otevřena v roce 1937. Tím získalo Československo svůj vlastní kousek Nizozemí. V roce 1992 bylo do přilehlého domu ve stejné ulici přestěhováno Muzeum Komenského, které bylo na jiném místě v Naardenu již od roku 1892. Tím se poměrně malý památník trochu rozšířil.

I nyní je muzeum relativně malé a prosté. Kromě veřejnosti nepřístupného archívu s dochovanými díly Komenského je tu k shlédnutí stálá expozice Vivat Comenius, obsahujíci popis jeho života a ukázky z jeho díla. Běží tu krátký naučný film a k návštěvě je samozřejmě i Komenského kaple, která je neokázale, ale důstojné vyzdobená.

19.jpgU vstupu do muzea vás přivítá okno popsané úryvky z Komenského knihy Svět v obrazech (Orbis Pictus). Úryvky jsou stejně jako kniha přeloženy do čtyř jazyků a jako Čecha vás zahřeje, že česká verze je uvedená jako první a pak teprve nastupuje všemocná angličtina, němčina a holandština. A zatímco se tím já, hrdý český učitel, trochu naparuju, mojí studentíci se mi za zády šklebí, kterej magor prý vymyslel, že učení je zábava (leren is leuk), což je volný holandský překlad Komenského principu "škola hrou". 

Že se Komenský někdy musí v hrobě obracet ukazoval ten den i zápis v náštěvní knize. Stejný nápad jako já, a to přivézt studenty na prohlídku naardenského muzea, měli i kolegové z nejmenovaného gymnázia v Olomouci. V návštěvní knize zůstal jejich zahraniční výlet zvěčněn česky napsanou větičkou z tehdy populárního pořadu Tele Tele:„Jan Ámos Komenský, skákal z okna na ženský“. Pod to kdosi ještě dopsal a pro větší názornost i dokreslil:„ A je to p**a!“

„Rozumíte tomu?“, ptám se průvodce v muzeu. „Ale jo. Něčím to asi přelepíme. Není to poprvé“. A tak stejně jako nadšení učitelé přivádějí své svěřence poklonit se památce učitele národů, tak stejně nadšení dobrovolníci, kteří v muzeu pracují (z větší části potomci českých imigrantů s nostalgickou vazbou na starou domovinu), posléze přelepují páskou kosočtverce graficky vyvedené jeho prapravnuky.

12.jpg

5.jpg

10.jpg

13.jpg

Naarden sám má osobité kouzlo a to nejen díky Komenskému. Je to příjemné malé městečko, připomínající náš Terezín, ovšem v menší, upravenější a opečovanější podobě. Pevnostní charakter obou měst přímo vyzývá k porovnání. Stejně jako Terezín má i Naarden masivní cihlové zdi, hluboké příkopy (ovšem plné vody) a nádherný hvězdicový půdorys. Pro představu o půdorysu holandské pevnosti, bránící dnes už pouze ostatky jednoho z největších Čechů, ale paradoxně nemusíte jezdit až do Holandska. Ba ani do Terezína. Stačí sáhnout do penězenky a vylovit českou dvěstěkorunu. Na její přední straně, nalevo od podobizny Komenského, vykreslil autor bankovek i hvězdicový obrys Naardenu. Dovršil tím jakousi imaginární provázanost Čech a Holandska – Holanďané mají nedaleko od Amsterdamu malý kousek Čech a my naopak nosíme po kapsách kousek Holandska.

3.jpg

1.jpg

11.jpg

16.jpg

Na cestě zpátky jsem si sedla vedle třídního vtipálka. "Tak co, líbil se ti výlet?", vyzvídám. "No, víte, paní učitelko, když jste říkala škola hrou, tak jsem si původně myslel, že pojedeme na výlet do nějaké továrny na počitačové hry. To by se mi asi líbilo víc. Tohle bylo ale taky dobrý. Hlavně, že vám se to líbilo. Já jsem rád, že jsme alespoň jeden den nemuseli do školy."

Učiteli národů, odpočívej v pokoji.

 ............................................................................................................................................

 

Na závěr si dovolím přiložit video, které mám moc ráda a vážím si ho. Když jsem při jiné příležitosti vzala na návštěvu naardenského muzea mého tatínka, ten si zcela spontánně sedl v kapli ke klavíru a zahrál Komenskému směsici českomoravských národních písní. Já jsem při tom trochu neuměle zachytila interiér mauzolea. Bylo to poetické odpoledne a ten den se Komenskému i v daleké cizině jistě odpočívalo radostněji :)

 

Autor: Eva Zwemmer Tauerová | čtvrtek 5.2.2015 22:15 | karma článku: 20.59 | přečteno: 1329x

Další články blogera

Eva Zwemmer Tauerová

Barevná škola

Prázdniny. Magické to slovo! U nás začínají dnes, tady v Nizozemí si ještě týden počkáme. Inu, jiná země, jiný mrav. Jiná země, jiná škola. Máte chuť podívat se na nizozemské gymnázium? Pojdťe se mnou na malou návštěvu.

30.6.2017 v 11:41 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 1445 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Multikulti polévka

Občas se po cestě z fitka domů stavuji tady u nás v haagském ghettu v takovém kebab-shoarma bufetu. Chodník a výlohu mají sice podělanou od holubů a ani vevnitř to není nic moc, ale maso dělají výborné.

27.6.2017 v 9:33 | Karma článku: 36.21 | Přečteno: 7370 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Japonská zahrada Clingendael

Barevně voňavé, květinové povídání o tom, jak holandská hraběnka asijskou perlu v anglickém parku ukryla.

26.6.2017 v 21:33 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 588 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Kam s ní? S tou pornografií..

„To je tvoje?“ uhodím na svou drahou polovičku. „Hezkej zadek, ukaž!“ zavtipkuje a nedbale prolistuje prvních pár stránek. „Ale prosím tě, co bych já s tím dělal? A ještě v takovým blbým jazyce!“

12.2.2017 v 11:10 | Karma článku: 25.92 | Přečteno: 1729 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Libor O. Novotný

Někdy je prostě musíte nakopat do zadku

Ghana jistě nepatří k tradiční turistickým cílům. Ale právě proto tam můžete zažít příhody, které se vám už nikde jinde nestanou.

16.10.2017 v 15:00 | Karma článku: 15.98 | Přečteno: 639 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 6: Nádherný dvojvodopád Latefoss, na Trolltungu ale lézt nebudeme

2 větve půl druhé stovky metrů vysokého vodopádu Latefossen napájeného vodou jezera Lotevatnet z ledovců Hardangerviddy se stékají dole u nejlepšího místa pozorování a ústí do řeky Gronsnalsona a vodní tříšťí mokří přihlížející...

16.10.2017 v 9:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Petr Havránek

Zanzibar - sever ostrova

Blíží se konec našeho pobytu na Zanzibaru a s ním i poslední výlet na severo-východ ostrova, který pro nás mohl skončit tragédií...

16.10.2017 v 7:00 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 137 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 5: Bílý Sauda Fjord Hotel, letní koulování i ledové kry na jezeře

Přes fjordy, tunely, úzkou horskou silničkou mezi několikametrovými sněhovými bariérami (v červenci!), sněhový zával před autobusem, zamrzlá jezera - prostě divočina v jižním výběžku největší norské náhorní plošiny Hardangevirdda

15.10.2017 v 7:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 4: Za hlavním cílem: na bájnou skálu Preikestolen nad Lysefjordem

Norské meteo patří k nejlepším. V našem případě se ale "chlapci" spletli. Nahoru na skálu jsme dorazili po jedenácté a v 11.30 se začali vracet. Předpověď: déšť přijde ve 12, pršet ale začalo již v 11.50. No a pak jim věřte, že..

14.10.2017 v 7:23 | Karma článku: 7.60 | Přečteno: 94 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1416

Češka zatoulaná v Nizozemí. Toulám se ráda a hodně. Mám pár oblíbených míst doma i v Evropě. Táhne mě to i dál, ale jsem srab a bojím se v letadle. Zato ráda řídím. Po cestě ráda fotím, ráda se potkávám s místními lidmi a povídám si s nimi, ráda ochutnávám místní jídla, která se posléze snažím připravit doma a nutím své okolí, aby je se mnou zkoušelo. No, a s chutí dělám rovněž svojí práci, což je nikdy nekončící snaha přesvědčit děti ve škole, aby se ode mě naučily něco anglicky. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.