Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krabí karneval aneb Balada z hadrů

24. 02. 2015 15:14:03
Zapomeňte na masky a okázalost. Vysypte staré kufry, prošmejděte zaprášené půdy, zalovte ve skříních babičkám a hlavně - obraťte naruby kbelíky na podlahu. Hadry z nich si přišpendlete na záda, kyblík si nasaďte na hlavu a jste připraveni na událost roku. Tedy alespoň v holandském Bergen op Zoom.

„Půjdeme za Pata a Mata“, nadchli se moji dva čeští kamarádi poté, co nás náš společný známý „Bergeňák“ pozval na karneval. „Ty jsi dlouhej, já jsem kulatej, masky si uděláme lehce a navíc se to i hodí. Jim ukážeme, že víme, co je to karneval!“. Kluci se však radovali zbytečně.

„Blázníte? Vy chcete za něco jít?", zchladil je budoucí hostitel. "My ale v Bergen op Zoom na karneval v maskách nechodíme.“

“Cože? Karneval bez masek? A co tam tedy děláte?“

„My Bergeňáci jsme Krabi. A slavíme to po našem!“

Co "po našem" obnáší, jsme zjistili to odpoledne, kdy jsme do Bergen op Zoom dorazili. Náš hostitel přitáhl z půdy zaprášený kufr plný starých hadrů a všemožně tvarovaných pokrývek hlavy. Připravených už měl několik starých kabátů, do kterých nás po našich počátečních protestech navlékl, dozdobil to starými záclonami a na záda nám připevnil opravdovský hadr na podlahu. "Tak, a ted můžeme vyrazit," zálibně nás pochválil, popadl trubku a my, připadajíc se jako strašáci do zelí, jsme vyrazili na slibované veselí. Náš počáteční stud nás opustil ve chvíli, kdy jsme v centru tohoto krásného brabantského městečka zjistili, ze strašáci do zelí tu nejsme jenom my. Strašáků, a to velice povedených, tam byl celý dav. Úplná balada z hadrů.

Bergen op Zoom se po dobu karnevalu mění na Krabbegat, jak ho místní při této příležitostí nazývají. Jsou Krabi a jsou na to hrdí. Kdysi si prý místní rybáři lovem krabů přivydělávali, tak proto krabí městečko. Ne nějaké Perličky, jako jsou obyvatelé přilehlého a tím i konkurenčního Roosendalu. Oni jsou prostě Krabi, ne žádní ptáci. Krabí symbol najdete v tu dobu na každém domě, v každém okně, ve výkladních skříních i na samotných maskách.

K pochopení holandského karnevalu je třeba zajít daleko do historie. Nizozemí se po staletí neformálně dělilo na dvě části. Horní, o trochu větší půlka, ta nad třemi řekami (jak to sami Nizozemci nazývají) byla a je protestantská, spodní jižní část pod řekami Nederrijn, Lek a Waal, byla a je katolická. Katolíci a protestanti se do poměrně nedávné doby upřímně nesnášeli. Nevraživost, která se ještě v šedesátých letech projevovala házením kamenů do oken katolíků (v protestantských ulicích) a vytloukáním oken protestantů (ve čtvrtích katolických) byla jen slabým odvarem nenávisti, kterou k sobě obě skupiny pociťovaly ve stoletích předešlých.

Oslavy karnevalu, který se jako původně katolický svátek slavil v Nizozemí už od středověké nepaměti, byly v pozdějších časech protestantské reformace potlačovány a na dlouhou dobu i úplně zakázány. Katolické provincie nizozemského jihu a jejich na zdejší poměry veselí obyvatelé se s touto formou náboženského útlaku nikdy nesmířili. Snad i proto si jimi, na protest střídmým protestantům slavený karneval, zachoval svou masovost, důležitost a tradici i do dnešní doby.

Jih Nizozemí karnevalem prostě žije. Lidé si zde berou i několikatýdenní dovolenou, jen aby se na oslavách mohli podílet. Karneval zde neznamená jen jeden den jakéhosi masopustního veselí v maskách. Je to je dlouhý a veselý svátek, který se připravuje několik měsíců, tak jak velí tradice. V jižních provinciích Limburg, Severní Brabantsko a Zeeland začíná karnevalová sezóna již na svátek svatého Martina, 11. listopadu a to přesně v 11 hodin a 11 minut. Místní rádi tvrdí, že samé jedenáctky jsou číslem bláznů a jejich bláznivému karnevalu tak do začátku přinesou štěstí. Téměř na celém jihu proběhne v tu dobu nějaká oslava spojená s oznámením motta karnevalu, které se každý rok mění a které se také v každé vesnici i městečku liší, stejně jako styl oslav. V ten den také poprvé zasedne Rada jedenácti, což je výbor jedenácti občanů města, kteří budou oslavy koordinovat a řídít. No a samozřejmě se ten den narazí první soudek piva, protože karneval znamená veselí a čím delší karneval, tím delší veselí.

V následujících měsících se Rada jedenácti pravidelně schází na veřejných zasedáních, při kterých si spolu s ostatními obyvateli města rozhodnou, jak se město ozdobí, kolik alegorických vozů pojede v oslavném průvodu a jak nazdobených, kolik se zúčastní kapel, kdo sepíše a vytiskne karnevalové noviny v místním dialektu, kolik budou ten rok stát karnevelové peníze, speciálně tištěné pro tutu příležitost a samozřejmě, kolik ten rok bude stát pivo a kde se bude prodávat. Rovněž si zvolí Prince karnevalu, který pak po vyvrcholení příprav se svými pomocníky v prvním průvodu sezóny slavnostně vstoupí do města, kde mu bude starostou předán klíč od městkých bran. Tím je karneval prohlášen za zahájený.

Datum karnevalu je stanovený předem a to v závislosti na Velikonocích. Samotný karneval začíná v neděli přesně sedm týdnů před Velikonoční nedělí a končí v úterý před popeleční středou. Karnevalové veselí má předcházet čtyřiceti dnům předvelikonočního půstu. I když je jih pod řekami jednotný v tom, že slaví karneval, jeho oslavy mají mnoho podob. Mezi jednotlivými provinciemi, mezi kraji ba i mezi sousedícími městěčky panuje velká rivalita. Každá obec je přesvědčená, že jejich karneval je ten nejlepší, jejich muzika nejzvučnější, jejich tradice nejpevnější a jejich masky/nemasky nejpovedenější.

Autor: Eva Zwemmer Tauerová | úterý 24.2.2015 15:14 | karma článku: 18.07 | přečteno: 646x

Další články blogera

Eva Zwemmer Tauerová

Barevná škola

Prázdniny. Magické to slovo! U nás začínají dnes, tady v Nizozemí si ještě týden počkáme. Inu, jiná země, jiný mrav. Jiná země, jiná škola. Máte chuť podívat se na nizozemské gymnázium? Pojdťe se mnou na malou návštěvu.

30.6.2017 v 11:41 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 1445 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Multikulti polévka

Občas se po cestě z fitka domů stavuji tady u nás v haagském ghettu v takovém kebab-shoarma bufetu. Chodník a výlohu mají sice podělanou od holubů a ani vevnitř to není nic moc, ale maso dělají výborné.

27.6.2017 v 9:33 | Karma článku: 36.21 | Přečteno: 7370 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Japonská zahrada Clingendael

Barevně voňavé, květinové povídání o tom, jak holandská hraběnka asijskou perlu v anglickém parku ukryla.

26.6.2017 v 21:33 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 588 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Kam s ní? S tou pornografií..

„To je tvoje?“ uhodím na svou drahou polovičku. „Hezkej zadek, ukaž!“ zavtipkuje a nedbale prolistuje prvních pár stránek. „Ale prosím tě, co bych já s tím dělal? A ještě v takovým blbým jazyce!“

12.2.2017 v 11:10 | Karma článku: 25.92 | Přečteno: 1729 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Libor O. Novotný

Někdy je prostě musíte nakopat do zadku

Ghana jistě nepatří k tradiční turistickým cílům. Ale právě proto tam můžete zažít příhody, které se vám už nikde jinde nestanou.

16.10.2017 v 15:00 | Karma článku: 15.98 | Přečteno: 637 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 6: Nádherný dvojvodopád Latefoss, na Trolltungu ale lézt nebudeme

2 větve půl druhé stovky metrů vysokého vodopádu Latefossen napájeného vodou jezera Lotevatnet z ledovců Hardangerviddy se stékají dole u nejlepšího místa pozorování a ústí do řeky Gronsnalsona a vodní tříšťí mokří přihlížející...

16.10.2017 v 9:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Petr Havránek

Zanzibar - sever ostrova

Blíží se konec našeho pobytu na Zanzibaru a s ním i poslední výlet na severo-východ ostrova, který pro nás mohl skončit tragédií...

16.10.2017 v 7:00 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 137 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 5: Bílý Sauda Fjord Hotel, letní koulování i ledové kry na jezeře

Přes fjordy, tunely, úzkou horskou silničkou mezi několikametrovými sněhovými bariérami (v červenci!), sněhový zával před autobusem, zamrzlá jezera - prostě divočina v jižním výběžku největší norské náhorní plošiny Hardangevirdda

15.10.2017 v 7:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 4: Za hlavním cílem: na bájnou skálu Preikestolen nad Lysefjordem

Norské meteo patří k nejlepším. V našem případě se ale "chlapci" spletli. Nahoru na skálu jsme dorazili po jedenácté a v 11.30 se začali vracet. Předpověď: déšť přijde ve 12, pršet ale začalo již v 11.50. No a pak jim věřte, že..

14.10.2017 v 7:23 | Karma článku: 7.60 | Přečteno: 94 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1416

Češka zatoulaná v Nizozemí. Toulám se ráda a hodně. Mám pár oblíbených míst doma i v Evropě. Táhne mě to i dál, ale jsem srab a bojím se v letadle. Zato ráda řídím. Po cestě ráda fotím, ráda se potkávám s místními lidmi a povídám si s nimi, ráda ochutnávám místní jídla, která se posléze snažím připravit doma a nutím své okolí, aby je se mnou zkoušelo. No, a s chutí dělám rovněž svojí práci, což je nikdy nekončící snaha přesvědčit děti ve škole, aby se ode mě naučily něco anglicky. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.