Japonská zahrada Clingendael

Barevně voňavé, květinové povídání o tom, jak holandská hraběnka asijskou perlu v anglickém parku ukryla.

Říká se, že co je malé, to je hezké. V zemi malé jako Holandsko to platí dvojnásobně. Za hezkým zážitkem nemusíte jezdit daleko a pokud máte rádi barvy a vůně květin a květinové a zahradní kompozice, jste tu na jaře a začátkem léta na té správné adrese.

Většina zahraničních návstěvníků mířících do Nizozemí užít si jarní květinové horečky se obvykle rozhodne pro hlavní turistická lákadla, což jsou tulipánová pole podél západního pobřeží Holandska a jejich středobod, tulipánový park Keukenhof, případně zamíří na květinovou burzu do Aalsmeer. Možná i právě proto jsou další, veřejnosti přístupné, ale méně známé zahrady v provincii Severní a Jižní Holandsko skvělým tipem pro ty, kdo hledají zážitek sice menší, ale stejně krásný a navíc výrazně klidnější.

Barevným klenotem je zcela jistě nejstarší a vlastně i jediná zdejší japonská zahrada. Je součástí rozlehlého šlechtického sídla Clingendael a poněkud skromně se jako malá asijská perla schovává mezí vzrostlými stromy na ostrůvku mezi dvěma kanály. Původně venkovské sídlo, obklopené nejdříve pravidelnou francouzskou zahradou, později přeměněnou na anglický park, je nyní součástí moderního a rozsáhlého Den Haagu a nachází se v jeho klidné části v blizkosti královskou rodinou obývaného Wassenaaru.

Wassenaar sám o sobě je jednou velkou oázou zeleně obklopují bývalá i současná šlechtická sídla. Většina z nich není bohužel veřejnosti přístupná, což je srozumitelné. Král a jeho rodina mají rádi své soukromi. I tak si ale zahrady obdivující „poddaní“ mohou díky zálibám aristokracie přijít na své.

Japonskou zahradu Clingedael založila v roce 1910 majitelka panství hraběnka Marguerite Mary van Brienen (1871 – 1931), nazývaná Daisy, která několikrát navštívila Japonsko a to ji uchvátilo. Rozhodla se proto vytvořit originální japonskou zahradu také doma v Nizozemí. Majíce na to prostředky, nechala lodí dovézt nejen rostliny, ale i sochy, lucerny, dřeveně mostky a pravděpodobně i čajový pavilon.

Lady Daisy se snažila své zahradě vdechnout duši a atmosféru japonských zahrad. Vlhké podnebí Den Haagu ji v tom vydatně pomohlo, jelikož umožňuje růst mechů, které vytvářejí podrost prakticky v celé zahradě. Mechový koberec je ale zároveň velice křehký a tak je zahrada návštěvníkům otevřena jen 8 týdnů v roce, a to většinou 6 týdnů na jaře a 2 týdny na podzim. Na jaře je však zahrada díky rozkvetlým rododendronům a azalkám asi nejkrásnější.

Pro svou jedinečnost a historickou hodnotu byla zahrada v roce 2001 zařazena do seznamu národních památek.

Pokud budete mit v Den Haagu volné odpoledne, zajděte se pokochat. Od Hlavního nádraží se k ní dá dojít pěsky procházkou přes Haagský lesík, vstupné se tam neplatí a navíc se i přesvědčíte, že co je malé, je opravdu hezké.

Více informací v angličtině najdete zde.

https://www.denhaag.nl/en/residents/nature-and-environment/to/Japanese-Garden-in-Clingendael-Park.htm

Přeji krásný a barevný den :-)