Zpráva o stavu naší vesnice

Že je svět jednou velkou vesnicí, se říká už dlouho. Jak by to tedy vypadalo, kdyby byl svět vesnicí o tisíci lidech?

Následujíci sloupek napsala v roce 1990 Donella Meadows, americká průkopnice v oboru věd o životním prostředí. 

Kdyby byl svět vesnicí o 1000 lidech

584 by jich bylo Asijců

124 by jich bylo Afričanů

95 by bylo Východo a Západoevropanů

84 by bylo Jihoameričanů

55 by bylo občanů bývalého Sovětského svazu včetně občanů pobaltských zemí

52 by bylo Severoameričanů

6 by bylo Australanů a Novozélanďanů

Lidé ve vesnici by měli problémy s komunikací

165 lidí by mluvilo mandarínskou čínštinou

86 lidí by mluvilo anglicky

83 hindsky a urdu

64 španělsky

58 rusky

37 arabsky.

Toto jsou mateřské jazyky jen poloviny obyvatel vesnice. Druhá půlka hovoří (seřazeno sestupně) bengálsky, portugalsky, indonésky, japonsky, německy, francouzsky a dalšími 200 jazyky.

Ve vesnici je

329 křesťanů (187 katolíků, 84 protestantů, 33 ortodoxních křesťanů)

178 muslimů

167 lidí bez vyznání

132 hinduistů

60 buddhistů

45 ateistů

3 židé

89 příslušníků jiných náboženství 

Jedna třetina (330) lidí ve vesnici jsou děti. Polovina dětí je očkována proti infekčním nemocem, jimž lze prevencí zabránit, jako jsou spalničky a obrna.

Šedesáti z 1000 obyvatel vesnice je nad 65 let.

Něco méně než polovina vdaných žen má přístup k antikoncepci.

Tento rok se narodí 28 dětí. Deset lidí zemře, z toho tři na nedostatek potravin a jeden na rakovinu, Dvě děti zemřou před dosažením jednoho roku. Jedna osoba z 1000 je nakažena virem HIV, který se dosud nevyvinul v AIDS.

Při 28 narozeních a 10 úmrtích bude počet obyvatel vesnice v příštím roce 1018.

V této tisícové komunite dostává 200 lidí tři čtvrtiny veškerých příjmů. Dalších 200 dostává jen 2 procenta příjmů.

Jen 70 osob ve vesnici vlastní automobil (někteří z nich více než jeden).

Asi jen třetina obyvatel vesnice má přístup k čisté, nezávadné pitné vodě.

Z 670 dospělých osob ve vesnici je jich polovina negramotná.

Vesnice má 6 akrů pozemků na osobu, 6000 akrů celkem. Z toho

700 akrů jsou pole

1400 akrů pastviny

1900 akrů lesy

2000 akrů poušť, tundra, asfaltový a dlážděný povrch a pustina.

Lesy rychle mizí. Pustina a nevyužitelné plochy rychle rostou, ostatní kategorie zůstávají stabilní. Vesnice rozděluje 83 procent svých hnojiv na 40 procent své zemědělské půdy - na tu její část, kterou vlastní nejbohatších a nejlépe živených 270 osob. Přebytečná hnojiva z této půdy způsobují ekologické škody v jezerech a ve studnách. Ostatních 60 procent zemědělské půdy dostává jen 17 procent hnojiv. Na těchto 60 procentech půdy se pěstuje 28 procent obilovin, které živí 73 procent lidí ve vesnici. Průměrné výnosy na této půdě dosahují jen třetiny výnosů polí bohatých vesničanů.

V této vesnicí o 1000 osobách, je

5 vojáků,

7 učitelů

1 lékař

3 uprchlíci vyhnání z domova válkou nebo suchem.

Celkový finanční rozpočet vesnice je něco málo přes 3 miliony dolarů ročně, což by bylo 3.000 dolarů na osobu, kdyby byly finance rozdělovány rovnoměrně, což, jak jsme se již přesvědčili, nejsou. Z 3 milionového rozpočtu jde 181 000 dolarů na zbrojeni, 159 000 dolarů na vzdělávání a 132 000 dolarů na zdravotní péči.

Vesnice pod sebe uložila takové množství nuklearního materiálu a jaderných zbraní, že by sama sebe mohla několikanásobně vyhodit do povětří. Tyto zbraně jsou pod kontrolou jen asi 100 lidí, které zbývajících 900 pozoruje s obavami a neví, zda se tito naučí spolu vycházet, a pokud ano, zda je neodpálí stejně, a to buď v důsledku nepozornosti anebo technické chyby. A i kdyby se náhodou rozhodli tyto zbraně zlikvidovat, co by vesnice udělala se vším tím radioaktivním materiálem, z něhož jsou vyrobeny?"

                                  ............................................................................................

A proč jsem tento sloupek vybrala? Ač téměř čtvt století starý, zůstáva až bolestně aktuální. Rovněž, včera odpoledne začal v nizozemském Haagu dvoudenní summit o jaderné bezpečnosti, kterému naše média věnovala minimální pozornost. Do Haagu se sjela světová politická špička, lídří 53 zemí světa, vrcholní představitelé EU, OSN a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Ačkoli se zdá, že svět má v tutu chvíli jiné starosti a dle názoru mnohých by se měl řešit problém mnohem aktuálnější, a to situace na Ukrajině, úkolem zdejšího summitu je vymyslet a zformulovat, jak ve světě naložit s nebezpečím přetrvávajícím a stejně tak naléhavým. S radioaktivním materiálem. Jak snížit jeho množství, zlepšit bezpečnost jeho přechovávání a rovněž posílit mezinárodní spolupráci v této oblasti.  

A to mi nepřipadá zas tak nedůležité.

Anglický originál výše uvedeného sloupku si můžete přečíst zde:

http://www.gdrc.org/uem/1000-village.html